Na našem webu používáme cookies.
Některé z nich jsou k fungování stránek nezbytné, ale o těch ostatních můžete rozhodnout sami.
Změny v kabelové televizi od 18.11.2024. Více informací zde
Novinky
Vážení zákazníci,
chápeme vlnu nevole, která se zvedla po uveřejnění změny cen tepla na poslední měsíce 2021 a proto jsme se rozhodli vysvětlit Vám podrobněji situaci, která v energetice nyní nastala.
Cena tepla pro koncové zákazníky zahrnuje veškeré náklady na výrobu, distribuci i transformaci na požadovanou komfortní úroveň. SATT v tomto řetězci v současnosti figuruje pouze na pozici „distribuce“ a „transformace“ tepla (tj. provozování teplovodních sítí a objektových předávacích stanic). Výrobu zajišťuje kotelna ŽĎAS spalováním hnědého uhlí (cca 86,5 %), zemního plynu (8,5 %) a druhotným využíváním odpadního tepla ze slévárenské a strojírenské činnosti společnosti (5 %). Z běžných fosilních paliv produkuje hnědé uhlí téměř nejvíce skleníkových plynů, viz následující tabulka.
zdroj: TZB-Info
Emisní povolenky (a obchodování s nimi) jsou nástroje, které vytvořila Evropská unie v roce 2005, aby mohla splnit svůj závazek vyplývající z Kjótského protokolu – snížení emisí skleníkových plynů. Evropská komise stanovuje celkový objem skleníkových plynů, který mohou vyprodukovat jednotlivé členské státy EU. Při svém rozhodování vychází z tzv. uhlíkové náročnosti jednotlivých národních ekonomik. Emisní povolenky se obchodují na energetických burzách v Evropě. V průběhu roku 2017 ale EU zreformovala systém prodeje povolenek a cena začala od té doby prudce růst. To mimo jiné vede ke zvyšování cen elektřiny. Nadbytečné povolenky jsou stahovány z trhu, aby ceny povolenek nebyly nízké a motivovaly velké znečišťovatele k hledání ekologičtějších řešení. [zdroj: wikipedie]
Bohužel tempo růstu cen povolenek je extrémně rychlé a zcela opomíjí časovou i projektovou náročnost modernizací a rekonstrukcí kotelen. Zároveň je v systému obchodování s emisními povolenkami uplatňován nejednotný přístup – „dvojí metr“ – zdroje nad 20 MW musí hradit EUA (cena tepla zahrnuje tyto náklady), zdroje pod 20 MW povolenky nepotřebují.
A kam peníze z obchodování s EUA směřují? Hradí se z nich různé dotační tituly, jako kotlíkové dotace, zelená úsporám apod.
Přitom při efektivním a hospodárném provozu jsou být teplovodní soustavy velice ekologické (jeden zdroj znečištění na „celé“ město, kontinuální měření emisí zasílané na Českou inspekci životního prostředí, výroba elektřiny i tepla v místě spotřeby, …).
Ceny tepla jsou v ČR regulované Energetickým regulačním úřadem (ERÚ), tzn. že do cen mohou vstupovat jen ty náklady, které přímo souvisí s výrobou nebo dodávkami tepla a přiměřený zisk.
Náklady se podle pravidel pro regulaci dělí do tří skupin:
Proměnné náklady – zahrnují náklady na palivo, elektrickou energii, technologickou vodu apod. V případě SATTu se tyto náklady z více jak 99 % rovnají nákladům na teplo, dodávané z kotelny ŽĎAS, viz níže.
Stálé náklady – náklady na odpisy rozvodných a distribučních zařízení (měřiče tepla, opravy a údržba stanic a horkovodu, povinné revize zařízení, pravidelné školení zaměstnanců, pojištění, ale i mzdy apod.)
Zisk – zisk je regulovaná položka a je velice vágně definovaná jako „přiměřený zisk“. ERÚ na řadě konferencí prezentuje, že za maximální přiměřený zisk považuje 10 %. Náš zisk byl před zdražením 5,7 %, po zdražení 4,7 %! Zisk slouží pro financování rozvoje, modernizaci zařízení a investice do soustavy.
Pokud tyto náklady podělíme celkovou dodávkou koncovým zákazníkům na jednotlivých odběrových úrovních, dostáváme cenu tepla (zjednodušeno).
Rozložení nákladů v jednotlivých skupinách:
Graf níže ukazuje rozložení nákladů na palivo v ceně primární úrovně odběru tepla a jeho vývoj v čase. Tzn. jak se na ceně podílí výroba tepla a jak distribuce a transformace. Poslední sloupec už zahrnuje zdražení. Díky vyšší výrobní ceně tepla zároveň stouply náklady na ztráty v distribuci, proto v absolutních číslech náklady SATTu rostou, nicméně procentuální podíl SATTu ve srovnání s výrobou výrazně klesá. Nic jiného, než vyšší náklady na výrobu tepla do ceny nepromítáme!
Východiskem z těchto problémů je opuštění neekologické výroby tepla z hnědého uhlí a zásadní zvýšení účinnosti výroby tepla. Pokud to bude možné, diverzifikujeme výrobní potenciál na jiné druhy energií, kromě tepla chceme vyrábět i elektrickou energii. Tyto možnosti nabízí tzv. plynové kogenerační jednotky, které primárně vyrábějí elektrickou energii a jejich chlazením se získává „odpadní“ teplo, které je možné s vysokým potenciálem využívat v teplovodních soustavách jako je ta žďárská. Kombinovanou výrobou elektřiny a tepla se totiž zásadním způsobem snižují dopady růstu cen zemního plynu na ceny tepla. Pokud na trzích roste cena plynu, roste i cena elektrické energie – jsou to defacto „spojené nádoby“. V letním období výrobu okrajově doplní sluneční kolektory.
Využitím akumulačních nádrží docílíme snížení instalovaného výkonu, kotelna Libušín tak vypadne ze systému obchodování s emisními povolenkami. (Je nutno poznamenat, že se objevují politické tlaky na snížení této hranice, nebo zahrnutí všech zdrojů znečištění do obchodování s EUA).
Další informace k tématu:
Jiří Malý
ředitel divize Teplo
SATT a. s.
Jsme tu pro vás, pokud si nevíte rady s výběrem nebo kombinací našich služeb.
Nebo nám napište zprávu.