Časté dotazy k sečení trávy

Projekt vznikl jako reakce na klimatické změny posledních let, které se svými důsledky výrazně podepisují na stavu našeho životního prostředí. Městská zeleň je vystavena abnormálním stresovým podmínkám v důsledku sucha a tepla, což vede ve spojení s neadekvátní péčí k její degradaci. Odumírání trávníků a usychání stromů pak může mít v chatrném „ekosystému“ města fatální vliv na kvalitu života ve městě. Trávníky jsou zásadní složkou systému městské zeleně, jejich nefunkčnost ovlivňuje malý cyklus vody a oteplování sídel, snižuje se množství zadržené dešťové vody v půdním profilu, zvyšuje se prašnost, eroze půdy a vytrácí se biodiverzita…

Nevhodná údržba a fatální poškození trávníků ve městech vede k odumírání travních porostů, nežádoucí změně druhové skladby, snížení kvality trávníků. Myslíme si, že můžeme použít trávníky přeměňující se na trávo-bylinná společenstva v náš prospěch. Vytvořit z nich květnaté louky a využít jejich vlastnosti pro zlepšení klimatických a ekologických podmínek ve městě.

Nastavený systém extenzivního kosení má za cíl zvýšit počet „květnatých luk“ či kvetoucích trávníků. Plochy jsou vytipovány rovnoměrně po celém městě tak, aby vytvořily mozaiku „ostrovů pro život“ hmyzu, živočichů, lidí...

HLAVNÍ KONKRÉTNÍ DŮVODY PROJEKTU:

1. Napravování chyb

Nevhodná údržba a fatální poškození trávníků ve městech vede k odumírání travních porostů, nežádoucí změně druhové skladby, snížení kvality trávníků. Myslíme si, že můžeme použít přeměňující se trávníky na trávo-bylinná společenstva v náš prospěch. Vytvořit z nich květnaté louky a využít jejich vlastnosti pro zlepšení klimatických a ekologických podmínek ve městě.

2. Hospodaření s dešťovými vodami

Degradované travní plochy ovlivňují malý cyklus vody, přicházíme o plochy horizontálních srážek (k tvorbě rosy). Ztráta schopnosti půdy vsakovat dešťové srážky vede k odtoku dešťové vody po povrchu do kanalizace. Na plochách poškozeného trávníku odtéká do kanalizace při srážkách dlouhých 15 minut až 116 m³/ha, fungující společenstvo z tohoto objemu zasákne 100 m³/ha vody… Tak se opětovně stává součástí malého cyklu vody.

S odtokem vody je spojena půdní eroze a z ní pramení degradace půdy, snižuje se schopnost půdy zasakovat a vázat vodu, kontaminují se dešťové vody, toky, vodních plochy. Bez vody v půdě dochází ke snížení vzdušné vlhkosti a zvýšení teploty, což má negativní vliv na mikroklima.

3. Půdní eroze, prašnost, oteplování

Degradace půdy spojená s odkrytím povrchu půdy, zvýšení teploty půdy ohřevem a vysychání půdy vede k narušení biologické aktivity v půdě a úbytku půdních organismů. Větrná eroze zvyšuje prašnost. Rozpálená půda bez vegetačního krytu vede k oteplování prostředí.

4. Biodiverzita / živočichové

Trávníky (složené pouze z jednoděložných) a plochy degradované vedou ke snížení diverzity hmyzu, ztrátě stanovišť pro úkryt a rozmnožování (ptactva), k ztrátě zdroje potravy pro živočichy a zvláště hmyz. Květnaté louky vracení do měst život.

5. ekologie a fyziologie 

Trávník je světlomilný, náročný na živiny a vláhu, při jejich nedostatku nejcitlivější druhy odumírají, trávník řídne, „díry“ obsazují dvouděložné rostliny a rozvíjí se trávo-bylinné společenstvo, květnatá louka.

Trávník se miliony let přizpůsoboval průběhu počasí a vyvinul strategii, kdy nevhodné období pro vegetaci překonává v období vegetačního klidu (dormanci). Zimní dormance je vyvolaná nízkými teplotami, pro nás je z hlediska vývoje trávníků zajímavá letní dormance. Ta je obdobím vegetačního klidu vyvolaného suchem a vysokými teplotami. Trávník přestává růst, zežloutne, stáhne si asimiláty z listů do kořenů a v tomto stavu přežívá nevhodné období. Jedná se o přirozenou fenologické fázi, pokud nezasáhne člověk...

Travní porost je složen z více druhů trav, jejich odrůd, případně dvouděložných rostlin. Výběr skladby osiva odpovídá požadavkům na vlastnosti travního porostu, jeho vzrůstnost, odolnost vůči sešlapu, suchu a četnosti kosení. Slovo trávník z funkčně - technologického hlediska reprezentuje celá paleta pojmů – trávník intenzivní parterový, pobytový zátěžový, technický štěrkový, standardní parkový, extenzivní, bylinný trávník nebo trávo-bylinné společenstvo či louka.

Pro mnohé z nás je estetickým ideálem trávník intenzivní parterový – okrasný. Druhové složení je založeno na směsi trav, které jsou měkké, zelené, vhodné k nízké a časté seči, nevhodné k sešlapávání. Tento trávník kosíme 2x týdně, hnojíme, zavlažujeme, vertikutujeme. Intenzita údržby spolu s náklady jsou takové, že tento typ trávníku není možné udržet v městské zeleni.

Ve městech zakládáme většinou trávníky parkové. Snesou méně péče, tzn. vyšší kosení a to 1x za měsíc. Směsi obsahují i dvouděložné rostliny, plevele z pohledu majitele parterového trávníku. Právě u tohoto typu trávníku jsme nejčastěji svědky letní dormance a následného poškození porostů kosením a nastupující degradaci společenstva.

Poslední kategorií jsou květnaté louky, vyžadující maximálně dvě seče za rok, většina ploch si vystačí se sečí jednou. Porosty jsou vysoké, obsahují kvetoucí dvouděložné rostliny. Jsou zdrojem potravy pro hmyz, zvěř, útočištěm pro ptáky a jiné živočichy. Pestrá druhová skladba, různá hloubka kořenového systému, schopnost čerpat vláhu z větší hloubky vede k vyšší odolnosti vůči suchu

Všeobecné pravidlo pro kosení trávníku je, že se při kosení odstraňuje maximálně 1/3 čepele (listu) a nesmí se poškodit růstový vrchol (srdíčko), ze kterého čepel vyrůstá. To znamená, že chcete kosit na výšku 4 cm, musíte kosit při výšce 6 cm. Pokud kosíte níž, poškodíte růstový vrchol. Trávník je na poškození růstového vrcholu extrémně citlivý v kombinaci s vysokými teplotami, suchem a přímým sluncem. Při poškození růstového vrcholu v období veder odumírá.

Proč se kosí trávníky, které jsou v letní dormanci? Nerostou!

Proč se kosí trávníky nízko na 3 cm, bez ohledu na druhovou skladbu a typ trávníku, včetně růstových vrcholů?

Nebezpečné pro alergiky jsou převážně velké plochy monokultur travin např. louky a obilná pole v krajině. Vzdálenost zdroje alergenu od sídla není podstatná, protože mraky pylu putují Evropou a není problém, aby nás trápily alergeny pocházející například z Maďarska.

Ve vztahu k alergiím není trendem držet děti ve sterilním prostředí. Naopak, vhodný kontakt s přirozeným prostředím může pozitivně ovlivnit vývoj nemoci.

Na každé nekosené ploše, která svými parametry umožňuje pohyb nebo pobyt budou vykoseny cesty a prostory pro trávení času. V každé lokalitě budou vyváženy plochy kosené a louky, takže je na volbě každého, kterou lokalitu využije. V principu jsou nekosené květnaté louky ty plochy, které jsou primárně pohledové nebo tak velké, že umožňují uplatnění principu kosení i nekosení.

Klíšťata se vyskytují převážně v nekosených – pohledových, tedy v principu málo navštěvovaných plochách. Jejich výskyt je srovnatelný s obyčejným trávníkem a volnou přírodou. Každý má na výběr, jestli do květnaté louky vstoupí, či nikoliv.

Květnaté louky jsou plochy extenzivnějšího charakteru, v principu srovnatelné třeba s lesem, a tak by měly být také chápány. V principu předpokládáme občanskou a společenskou kázeň majitelů psů.

Naším cílem je vytipovat plochy, kde se rozvíjí polopřirozené kulturní květnaté louky a ty podporovat jak managementem údržby, tak případným lokálním pletím a dosevem. Zaplevelené či ruderalizované trávníky vznikají tam, kde je trávník natolik degradován, že umožňuje růst plevelných rostlin, které snadno osidlují prázdná místa. Takové jsou nechtěným společenstvem a budou revitalizovány.

Je třeba mít na vědomí, že město leží v krajině, na břehu řeky a některá trávo-bylinná společenstva zvl. na nitrifikovaných plochách mohou mít sklon k „ruderalizování“. Zde je pak nutné nastavit údržbu tak, aby bylo možné ovlivnit druhovou skladbu společenstva.

Zaplevelené či ruderalizované trávníky vznikají tam, kde je trávník natolik degradován, že umožňuje růst plevelných rostlin. Tyto jsou nechtěným společenstvem a budou revitalizovány. Ovšem z pohledu odborníka může být zcela rozdílný pohled na to, co je a co není plevel. Je třeba mít na vědomí, že město leží v krajině, na břehu řeky a některá trávo-bylinná společenstva zvl. na nitrifikovaných plochách mohou mít sklon k „ruderalizování“. Zde je pak nutné nastavit údržbu tak, aby bylo možné ovlivnit druhovou skladbu společenstva.

Ne všechny plochy městských trávníků lze ponechat v režimu květnaté louky. Hlavním důvody jsou provozní - vysoký porost neumožňuje pohyb a pobyt. Louky jsou porosty převážně pohledové, musí být provozně obslouženy kosenými plochami. Vzniká tak zajímavý kontrast vysokého porostu a kosených pobytových a pochozích ploch. Místa, kde bude louka velmi vitální, mohou být kosena 2x, pro první seč je nutné zvolit ideální agrotechnický termín tak, aby louky opětovně zakvetly.

Na každé nekosené ploše, která svými parametry umožňuje pohyb nebo pobyt budou vykoseny cesty a prostory pro trávení času. V každé lokalitě budou vyváženy plochy kosené a louky, takže je na volbě každého, kterou lokalitu využije. V principu jsou nekosené květnaté louky ty plochy, které jsou primárně pohledové nebo tak velké, že umožňují uplatnění principu kosení i nekosení.

Hlavním cílem je zelené město Žďár úzce propojené s malebnou krajinou v srdci Žďárských vrchů. Krajina vstupuje do města formou louky, přináší sem jedinečný estetický prvek spolu s cennými ekologickými hodnotami. Rádi bychom ukázali, že květnatá louka je plnohodnotným prvkem městské zeleně a je zásadním přínosem pro městkou krajinu.

Současný stav trávníků ve Žďáru je velmi nevyvážený. Máme zde polostinné až stinné trávníky nebo květnaté trávníky, které jsou ve výborném stavu a je možné je dále kosit dle dané intenzitní třídy, popřípadě s nimi dále pracovat. Naopak slunné partie - a jsou to zvl. trávníky podél komunikací - jsou vlivem sucha, tepla a velmi nízkého pokosu minulých let degradované a bude nutná jejich obnova.

Díky jedinečné spolupráci CHKO a odboru komunálních služeb máme ve Žďáru již dnes několik krásných a fungujících květnatých luk, které zde vznikly na podporu biodiverzity a jako úkryt a zdroj potravy pro živočichy.

Přestože máme pocit, že není vše ještě z daleka ideální, ohlasy odborné veřejnosti na naše snažení jsou velmi kladné!

Je třeba si uvědomit, že květnatá louka je spojena se začátky hospodaření člověka v krajině. Není to tedy nic nebezpečného, ale naopak přirozená součást kulturní krajiny. To, že louku můžeme mít i ve městě umožňuje urbanismus našich sídlišť s velkými nedefinovanými prostory mezi budovami. Město Žďár vstupuje do krajiny, louka je přirozeným přechodem mezi městem, poli, lesem tak, jako je mezistupněm ve vývojové fázi těchto společenstev.

Zásadní pro spokojenost občanů je důraz na vyřešení provozních souvislostí a na vyváženost kosených a lučních porostů v konkrétních lokalitách. Pak má každý na výběr, jestli půjde s piknikovou dekou na kosený trávník, nebo se psem na vycházku koseným pásem v louce.